home >> studie >> dobové texty

:: Maxim Gorkij – O socialistickém realismu [1933]

Úryvek: To je - zpozdilá víra, a jako každá víra - je slepá. Tím však o nic méně nepopouští uzdu lidem, vštěpujíc jim nepěkné a lživé přesvědčení, že každý z nás je "počátkem a koncem" světa, že je "jedinečný", nejlepší a nejcennější. V tomto sebeocenění je zvlášť jasně vyjádřen vliv soukromého vlastnictví: spojuje lidi jenom fysicky a mechanicky k útoku - k vykořisťování chabě ozbrojených a bezbranných, a z nezbytnosti podle "zákona" konkurence...

[ Maxim Gorkij: Čtyři stati o literatuře. Praha: Československý spisovatel, 1951. s. 7-19. || datum: 25/05/2006 || čti || stahuj ]

:: Zdeněk Nejedlý – O úkolech naší literatury [1949]

Úryvek: Než nejde jen o to - o thema. Požadavek aktuálnosti plyne už z toho, co by každému z nás mělo být samozřejmé, ale není: že i spisovatel je občan, občan republiky, a že proto má i povinnosti občana republiky. Ale nejen v tom smyslu, že zachovává zákony a platí daně. Má povinnost i svým dílem sloužit republice, pomáhat ji budovat, jako má tu povinnost, a plní ji, dělník, rolník, každý jiný pracovník.

[ Zdeněk Nejedlý: O umění a politice. Melantrich, Praha 1978. s. 173-182. || datum: 18/05/2006 || čti || stahuj ]

:: A. A. Ždanov – Za vysokou ideovost literatury [1947]

Úryvek: Soudruzi, co žádá a co chce Ústřední výbor? Ústřední výbor strany chce, aby leningradský aktiv a leningradští spisovatelé dobře pochopili, že nastal čas, kdy je třeba pozvednout naši ideovou práci na vysokou úroveň. Úko-lem mladého sovětského pokolení je upevnit sílu a moc socialistického sovětského řádu, plně využít hybných sil sovětské společnosti k novému nevídanému rozkvětu na-šeho blahobytu a kultury.

[ A. A. Ždanov: O umění. Orbis, Praha 1950. s. 23-63. || datum: 12/05/2006 || čti || stahuj ]

:: Zdeněk Nejedlý – O realismu pravém a nepravém [1948]

Úryvek: Realistické umění jako vyšší forma umění není a nemůže být nikdy pláštíkem umělecké reakce. Není to protimoderní, zpátečnické umění, už proto ne, že ze zpátečnictvÍ nikdy se nezrodilo žádné opravdové umění. Umění je tvoření, a tvoření je tvorba nového. Nikdy proto není umění ani reakcí, ani návratem.

[ Zdeněk Nejedlý: O umění a politice. Melantrich, Praha 1978. s. 173-182. || datum: 04/05/2006 || čti || stahuj ]

:: A. A. Ždanov – O nejpokrokovější literatuře světa [1934]

Úryvek: O čem má psát, o čem snít, na jaký pathos může pomýšlet buržoasní spisovatel, odkud má vzít tento pathos, jestliže si dělník v kapitalistických zemích není jist zítřkem, jestliže neví, bude-li zítra pracovat, jestliže rolník neví, bude-li zítra pracovat na svém kousíčku půdy nebo bude-li vyšinut z kolejí kapitalistickou krisí, jestliže pracující inteligent nemá dnes práci a neví, bude-li ji mít zítra?

[ A. A. Ždanov: O umění. Orbis, Praha 1950. s. 11-22. || datum: 02/04/2006 || čti || stahuj ]

:: Ladislav Štoll – 30 let bojů o československou socialistickou poesii [1950]

Úryvek: Položme si napřed otázku, kdy u nás vlastně začíná poesie, kterou bychom mohli nazvat socialistickou? Ta otázka je po mém soudu důležitá proto, že někteří naši soudruzi někdy dost dobře nechápou velmi naléhavý úkol přejímání kulturního dědictví. Přestávají v tvůrčí praxi i v kritice rozlišovat novou socialistickou kulturu od zděděného kulturního pokladu a považují socialistickou kulturu prostě za produkt jednolité vývojové kontinuity.

[ Ladislav Štoll: 30 let bojů za československou socialistickou poesii. Orbis, Praha 1950. || datum: 05/05/2006 || stahuj ]

Texty lze volně používat, není-li výslovně uvedeno jinak. Doporučujeme ve Vašem vlastním zájmu uvést zdroj, neboť se jedná o skeny, čili chyby nejsou vyloučeny.